My lidé jsme sociální tvorové, o tom není sporu. K tomu, abychom byli v pořádku nejen fyzicky, ale také psychicky, potřebujeme kontakt s dalšími příslušníky svého druhu. To pak platí zvláště pro děti, které se tímto navíc učí i společenským pravidlům, která je potřeba dodržovat.
Je však pravdou, že v současné době si děti nehrají venku tolik, jak tomu bylo dříve. Mnohem více času tráví u počítače či tabletu. Není tedy divu, že se někteří rodiče obávají, jak toto může ovlivnit jejich budoucí vývoj. Přeci jen, jak už bylo řečeno, sociální kontakt je v tomto věku velmi důležitý.
Je jistě pravdou, že děti se již nesetkávají tolik, jako tomu bylo dříve. Svůj podíl na tom mají částečně i rodiče, kteří se stále více bojí nechávat své děti hrát si venku. Na druhou stranu se jim nelze divit – dětských hřišť ubylo, zato přibylo velké množství aut. A ta mohou být dětem velmi nebezpečná. Je tedy pochopitelné, že maminka a tatínek dají přednost tomu, když je jejich dítě u počítače – alespoň o něj nemusí mít strach.
Jaké jsou ale v tomto případě následky? Protože je jasné, že něco takového nemůže zůstat bez odezvy. A také nezůstává. Jistě, děti často hrají online hry, kdy mají přeci jen určitý kontakt s ostatními, byť ne osobní. Na druhou stranu je pravda, že za anonymitou internetu se člověk, včetně dítěte, chová jinak, než by tomu bylo ve skutečnosti.
Problém je, že si osvojí tyto vzorce chování, kdy má zafixováno, že nejhorší, co se může stát, je blokace od druhého hráče. Začne se tedy takto chovat i ve skutečném světě, například ve škole, kde pak narazí. Zde až pozdě zjistí, že jeho chování může mít i závažnější následky.
Proto je potřeba na to našeho potomka připravit, a jakékoliv obavy máme, je potřeba jeho kontakt s dalšími dětmi jeho věku podporovat. Jen tak se naučí vhodnému sociálnímu chování, což se mu bude v dospělosti jen hodit.